Recenze výstavy Razumovští z Vikštejna. Odysea emigrace

Razumovští z Vikštejna. Odysea emigrace
recenze výstavy

Hraběcí rod Razumovských byl převážně spjat s Opavskem, ale jeho původní vlastí
byly stepi maloruského jihu. Alexej Grigorijevič Razumovskij (1709-1771) dosáhl
značného společenského postavení (jeho údajnou manželkou byla carevna Alžběta, dcera
Petra Velikého) a obdobný sociální vzestup se podařil i jeho mladšímu bratru Kirilovi
(1728-1803). Knížecí titul obdržel pouze Andrej Razumovskij (1752 -1836), významný
diplomat a mecenáš Ludwiga van Beethovena. Grigorij Razumovskij (1759-1837),
Andrejův bratr a proslulý mineralog - člen ruské i švédské akademie věd, však v roce 1811
získal inkolát v zemích Koruny české, kde o rok dříve koupil panství Český Rudolec na
Jindřichohradecku, které jeho syn Leon (1816 – 1868) posléze prodal. Camillo
Razumovský (1852-1917) vlastnil mj. slezské statky Melč, Dolní Životice a Horní Vikštejn
- dle jeho názvu byl v roce 1916 hraběti Razumovskému udělen predikát von Wigstein.
Tato panství zůstala v rodovém majetku do roku 1945, kdy byla konfiskována bratrům
Camillovi (1890-1965) a Andreasovi (1892-1981) Razumovským. Jejich potomci žijí
v Rakousku a podíleli se na vzniku dokumentárního filmu i přípravě výstavy Razumovští
z Vikštejna. Odysea emigrace pro Slezské zemské muzeum v Opavě.
Devět tematických kapitol expozice obsahuje předměty z rodového majetku a sbírek
slezských i zahraničních institucí, instalované ve smyslu sdělení lidských osudů členů
významného šlechtického rodu, s veškerými vzestupy a pády v rozpětí necelých třech
století. Osou výstavní instalace je početná portrétní galerie, kterou doplňují tematické
exkurzy do prostředí diplomacie, vojenství, vědy, lesnictví, lázeňství, kulturního i
filantropického mecenátu, s vyústěním do dočasného společenského i ekonomického
úpadku Razumovských po letech 1938 i 1945 a jejich poválečného sociálního vzestupu
v Rakousku.
Mezi exponáty lze spatřit unikáty - např. listinu (reprodukce) vydanou hetmanem
Kirilem Razumovským pro Stefana Lukomského, Kozachynského knihu z 18. století o
domnělém původu Razumovských, vyobrazení zámku v Českém Rudolci v podobě před
novogotickou přestavbou, kresby přírodnin od Gregora Razumovského, vázaný rukopis s
topografickým akvarelem zříceniny hradu Vikštejn, vázy ze zaniklé sklárny v Rožnově,
návštěvní knihu zámků Horní Vikštejn (Radkov-Dubová) a Dolní Životice, střelecký terč
s vyobrazením původní podoby lázeňské budovy v Jánských Koupelích, azbukou psaný
rodokmen rodiny Sayn-Wittgenstein-Berleburg, četné heraldické památky – fragment
tapiserie s erbem Kirila Razumovského, diplom o udělení predikátu von Wigstein,
pohřební štít Leona Razumovského a dále jsou vystaveny knihy, hudebniny, rodinné
fotografie, mapy, gratulační diplomy, osobní doklady, řády a vyznamenání, pastelové
portréty Marie, Darji a Olgy Razumovských, nábytek či osvědčení o národní spolehlivosti
pro Andrease Razumovského.
Informativní hodnotu umocňují podrobné popisky a estetický dojem dotvářejí
velkoformátové fotografie - např. kostela sv. Antonína Paduánského v Melči či dobová
momentka z lázeňského areálu v Jánských Koupelích a z porovnání nynějšího stavu tohoto
místa vyobrazeném na vedlejších snímcích je smutno. Dokumentována je i obdobná
devastace paláce Razumovských ve Vídni, s rozdílem následného restaurování a využití
jako rodového sídla.

Výstava Razumovští z Vikštejna. Odysea emigrace objektivně posuzuje dějinné
působení členů významného hraběcího rodu na pozadí mnohdy nepříznivých událostí.
V souvislosti s Leonem Razumovským měl být více zdůrazněn jeho pobyt v cizině (Egypt
a Habeš), ale tematicky odpovídající předměty nejsou vystaveny. V osobě Alexandra
Razumovského (1931-2025) a kontrastu jeho portrétu od Borise Fedoroviče Dyachkova
vůči promítanému dokumentárnímu filmu je závěr expozice koncipován jako naplnění
určitého poslání rodáka z Dolních Životic, který se značně zasloužil o uspořádání výstavy,
ale její vernisáže se již nedožil ...
Razumovští z Vikštejna. Odysea emigrace – Slezské zemské muzeum Opava ve dnech 28. 9.
2025 – 5. 4. 2026, autor výstavy: Ondřej Haničák, spolupráce – autorský kolektiv ve
složení: Jiří Brňovják, Marian Hochel, Alona Hrabovets, Jiří Juchelka, Ivana Maloušková,
Karel Müller, Svitlana Potapenko, Michael Schweller, Pavel Šafránek, Lenka Valečková,
Petr Zahnaš
Autor textu: Stanislav Vaněk